Martin Humpolec, 12. února 2004, světNotes.cz
"Tak fajn Pepo, tak si to svoje Domino klidně nasaď. Zapomeň ale na to, že by ho všichni používali na poštu. Alenka chce mít přístup přes web a já na svůj Outlook nedám dopustit." Co teď s tím? S nastavením Domina mám zkušenosti, ale jak k němu přistupovat přes web či pomocí Outlooku?
Nyní už víme, že Domino se dá použít jako poštovní systém někde v pozadí, co ovšem udělat s tím popředím? Jak splnit cíl mít k jednomu systému více nejrůznějších přístupů? Víme, že možností přístupů je celá škála a všechny přístupy podporují takřka plné využití možností poštovní schránky – tedy práci s emaily, kalendářem i úkoly. Nyní přeskočme vlastní problematiku instalace Domina a věnujme se pouze zprovoznění přístupu pro uživatele. Stejně jako minule budeme postupovat po malých krůčcích – od WebMailu, přes Web Access (iNotes) až po plného klienta. Možná s jediným rozdílem – zprovoznění IBM Lotus Domino Access for Microsoft Outlook se věnuje zvláštní článek.
IBM Lotus Domino WebMail
Hned první problém na začátku – jak jsou moji uživatelé schopní a nároční? Tato varianta má totiž v zásadě dvě odnože – s první musíme pracovat při přímém spojení se serverem, druhá umožňuje i práci offline a následné přenesení změn.
Varianta první – s přímým spojením
Všechny varianty začínají stejně – registrací uživatele, případně, pokud již uživatelé existují, změnou šablony jejich poštovní schránky. Pro tuto variantu tedy vybereme šablonu Mail (R5.0), případně Mail (R6). Odpovídající názvy souborů šablon jsou mail50.ntf či mail6.ntf. Samozřejmě nesmíme při registraci uživatele zapomenout na zadání internetového hesla – opět krok, který je stejný v podstatě ve všech variantách.
Varianta druhá – s možností práce offline
Varianta druhá je o jeden krok složitější (možná dokonce o více). Při instalaci serveru nesmíme zapomenout vybrat instalaci modulu Domino Offline Services (DOLS) – ten bude potřeba i v dalších variantách. Dále musíme nastavit bezpečnost pro práci offline. V administračním klientovi tedy vybereme záložku Configuration a v ní možnost Offline services a položku Security. Zde vytvoříme pro každou LN doménu konfigurační dokument, ve kterém specifikujeme, zda se má ID soubor, nutný pro šifrování offline souboru vytvářet automaticky, najít v adresní knize či zda se má aplikace dotázat, kde ID soubor leží.
Schéma obrazovky s již vytvořeným konfiguračním dokumentem |
![]() |